
Jak vytvořit pohodový vztah s vlastním dítětem?
Popravdě, je mi vždycky trochu trapně, když mám mluvit o svém vztahu s dcerou. Máme totiž tak neskutečně krásný vztah, až mi přijde nevhodné o tom mluvit.
Zde se s tebou dělím o témata, která se dotýkají našeho každodenního života.
Vztahy, emoce, ženská duše, vnitřní proměny. V textech najdeš nejen osobní zkušenosti a postřehy, ale i jemné otázky, které ti mohou otevřít nové pohledy.
Píšu o tom, co skutečně prožívám – srdcem, hlavou i tělem. Sdílím své myšlenky abych inspirovala, podpořila a možná i trochu pohladila po duši.
Najdi si chvilku pro sebe, udělej si čaj a začti se…

Popravdě, je mi vždycky trochu trapně, když mám mluvit o svém vztahu s dcerou. Máme totiž tak neskutečně krásný vztah, až mi přijde nevhodné o tom mluvit.

„Představ si tu obrovskou sílu, kterou sebou energie vzteku nese, a pak si představ, co to asi udělá, když ji uzavřeš v sobě.“

Z úst krásných žen zaznívala slova jako strach, nejistota, vztek, obavy ze stáří, smrt. Bylo slyšet i slova vděčnost, radost, láska a rozhodnutí něco změnit a jít dál. Bez ohledu na všechno, co zde zaznělo, mi vše splynulo do jedné otázky…

„Leni, nemáš nějakou radu na krizi středního věku? Všechno se mi hroutí, nic mi nepřináší radost, tak co jiného by to bylo?“ přišel mi ráno stručný dotaz od Jany.
„Nic takového, jako krize středního věku, přece neexistuje,“ naběhla mi první odpověď, jenže pak jsem si vzpomněla na svůj vlastní příběh…

Co nám říkají naše pocity a jak jim naslouchat? Proč a jak nám ukazují naši vlastní jedinečnou cestu?

„To by mě zajímalo, co tu budu ty dva dny sama dělat?“ Honilo se hlavou Světlaně. Snažila se, aby její chůze po tom zpropadeném písku podél břehu vypadala elegantně…

Cesta do hlubin nevědomí je cestou k naší duši. V našem nevědomí se skrývají odpovědi, na všechny naše otázky.

„Nevadí mi, že jsme celý den spolu, ale jestli nepřestane cinkat tou lžičkou o talíř pokaždé, když něco jí, tak ho asi zabiju!“

To, že se něco jeví jako snadné, není ukazatel toho, co bychom opravdu chtěli.

Dotýkají se nás pouze ty záležitosti, které jsou uzamknuty v nás samotných. Všechno ostatní nás nechává na pokoji.

V roce 2019 (to ještě u nás nežil moribundus zvaný Covid) jsme bydleli v rekreačním středisku. Jirka tam dostal nabídku a já mohu pracovat odkudkoliv. Neváhali jsme…

„Jak jsem mu mohla tak naletět!“ Znovu si opakovala v hlavě rozhovor, jež vedla s dívkou, která se představila jako Andrea.

„Neustále mě kontroluje! Je to k nevydržení! Přijde, sedne si vedle mě na židli a dívá se, co píšu do e-mailu. Někdy jen tak vtrhne do kanceláře…

„Podívejte, co se mi stalo! Spadl jsem z kola!“ hlásí hrdě chlapeček sotva přijde do dětského parku. „To nic není,“ ukazuje pyšně holčička na bouli na hlavě, „já spadla z kolotoče.“
Blog o vztazích a myšlenkách, které ovlivňují náš život vznikal spontánně a je určen ženám. V článcích se odráží myšlenky, které mne napadaly při setkáních s ženami, které už toho jednoduše měly dost. Dost toho, co žily ve vztazích s partnerem, rodiči a občas i dětmi.
Některé články na blogu o vztazích jsou výkladem snů mých, nebo některé z mých klientek (s jejich laskavým svolením). Občas mě to táhlo k filozofickým úvahám nad tím, jak nás naše vlastní myšlenky ovlivňují v našem životě a jak dalece jsme schopny naslouchat svému vnitřnímu hlasu.
Budu ráda, když mi napíšeš, zda mé články na blogu o vztazích pomohly i tobě, nebo když mi pošleš svůj vlastní příběh.
S láskou Lenka